Ve zkouškách...

Nevím kolikrát se Vám stalo to samé, ale věřím, že určitě stalo a ne jednou, myslím, že je to přirozené, mít strach, nedoufat a myslet radši na to horší než to lepší, aby potom člověk nebyl zklamaný....

Já mívám takové pocit docela často....Bud jde jen o zkoušky v podobě nějakého moc těžkého testu ve škole..., nějakého těžkého úkolu, o kterém si člověk myslí, že je nad jeho síli...Byly to zkoušky v autoškole, kdy sem sa tak strašně bála, že mi bylo blbě, třepala sem sa a nemohla spat..., protože jsem "věděla", že to nezvládnu a jen jsem doufala v hloubku Jeho milosrdenství.....přála si, aby ten den nebyl, abych to nemusela dělat...., ale probudila sem sa a musela sem jít a zkusit to a doufat, prosit a přát si.... A když sem 3krát slyšel prospěla, držala sem sa, abych sa nerozbečala, protože sem o sobě pochybovala a hlavně sem pochybovala v Něho...., že sa postará, že at sa děje, co sa děje, má to dycky smysl.....Nejde jenom o zkoušky, jde i o různé situace, kdy sa člověk musí něčemu postavit, když řeší nějaký problém.., bud se může zachovat nerozvážně a nebo prostě jenom doufá, že On to má v rukách...je těžké vybrat si, mezi pokušením a doufáním, ale vždyt jen v Něm máme jistotu.... 

Z toho mi vyplývá, že mám malů víru v sebe a hlavně v Něho, že místo důvěry, sama si dopředu určím jak to dopadne, protože sa bojím...a většinou to tak dopadne, nevím jestli je to tím, že s tím už tolik počítám nebo proto, že prostě je v tom něco skrytého, co ještě nepochopím....., ale vím, že bylo mnoho zkoušek, kdy sem sa neodvážila ani doufat, ale On mna překvapil, nenechal mě v tom a já si znovu mohla uvědomit jak hluboko sahá Jeho milosrdenství...Když sa podívu zpětně, uvědomím si, že všechno mělo cenu, mělo smysl a ted, když mě něco čeká, bude čekat a já se budu bát jak to dopadne, budu si říkat že asi blbě, ale moje modlitby budou stoupat k Němu, On mi může splnit, čeho sa bojím a určím si to a nebo sa nad tím slituje a znovu mna překvapí, abych znovu nad Ním žasla a nad Jeho velikostí.....a pokud bude něco, co nedopadne dobře, je to jen proto, že to má smysl....

Některé věci, proč sa děju, si nedokážu vysvětlit, můžu sa jen domnívat nebo být domýšlivá, proč to tak je,a  bych si to vysvětlila, ale jak už sem napsala, On o tom ví..a my, každý z nás na to může mít různý názor.....

Jsou důvody, proč si ji musím zpívat...-

Pozvedám své oči, hledím vzhůru k horám, odkud mi příjde pomoc.

Pomoc mi přichází pouze od Hospodina, stvořil nebesa i zemi Hospodin.

Nedopustí, uklouznout noze tvé, v životě Tě nepoddá Tvůj Ochránce,

nebude spát v životě tě nepoddá.

Hospodin je strážcem tvým, stínem po pravici tvé...

(podle Žalm 121)

Ochrání tě ode všeho zlého, On bude střežit i tvůj život.

On bude střežit tvé vcházení i vycházení od nynějška až na věky, amen.

Hospodin je strážcem tvým, stínem po pravici tvé..