Slunce Kristovy lásky...

Chtěla bych se podělit o jeden  zážitek, který jsem měla včera, protože netrval dlouho, ale byl pro mě hodně silný.

Když jste ve třídě mezi samými cérkami, kterým vlastně nemožete říct ani cérky, protože by měly o důvod víc sa s vámi nebavit a téměř u všech máte pocit, že jsou si stoprocentně jisté, že mají na víc než ostatní, tak je těžké být mezi nimi, snažit se společně zžít a brat je takové jaké jsou i když ony vás také neberu. Potom jste strašně vděčný za to, že nejste na to sami, že máte aspon 2 lidi mezi nimi, kteří mají stejné ideje a stejný cíl...-Boží Království. Jsou 2 proti ostatním 24 mezi kterými sice najdete i několik těch, které máte opravdu rádi, ale u kterých vám chybí ON.

Celý týden jsme byli se třídou na výtvarném kurzu na jedné chatě v horách. Docela se mi to všechno líbilo až někdy na ten kolektiv, na to že se sejde na pokoji jedna skupinka, které pomlouvá všechny ostatní, kteří tam nejsou. Až na to, že vlastně nic jiného kromě pomlouvání a pak falešného přátelství tam moc nebylo.

A proto jsem byla vděčná za to sdílení Boha, které jsem prožila ještě se 2 spolužačkama a kamarádkama za které su tam moc vděčná. Snad poprvé sme se daly tak dohromady, že sme při hraní pin pongu, kdy ostatní odešly a my zůstaly samy, začaly zpívat přes celů chatu písničky tipu Slunce Kristovy lásky a přitom spontánně tančily a stihly pinkat do míčku....

Ještě před hodinou jsme všichni musely tančit "indiánský tanec", protože jsme měly téma indiánské léto a měly sme předvést své výrobky-masky, hrkadla a čelenky, chodily do kruhu a zpívaly vtipné umbaba umbaba.....a ted sme samy 3 a zpívem takové písničky, které se nás opravdu dotýkají. Takový pocit snad neměli ani opravdoví indiáni tančící kolem ohně.

U konce této sluncem  prozářené písničky přišla ta snad nejhorší učitelka na škole, která s námi "bohužel" byla a místo toho, aby nás tak uplně seřvala jako vždycky, tak řekla jen, že na to že sme tam jen 3 nás de moc slyšet a ještě něco prohodila a odešla.... Nevím, jestli sem nechtěla litovat, že nás musela slyšet jak zpívem a třeba nás nějak ohodnotí atd, ale ted si uvědomuju, že s tričkem z FSM, co jsem měla zrovna jako pyžamo na sobě a na němž je napsané: Skonči se všedním dnem, bud svědkem, myslím, že to bylo jasné.....

Myslím, že ty 2 mi asi vynahradily všech ostatních 24 lidí( i když tam su aj  Ti někteří, co mám taky moc ráda) a su vděčná za tu chvíly, kdy sme se tak nějak spontánně spojily skrze Něho v jedno.....

amen....