Ty jsi byla jiná....

Ty jsi byla jiná,

jiná než já,

jediná,

obyčejná,

čistá

a nevinná.

 

Ty jsi byla jiná,

slyšelas,

co nejde slyšet,

naslouchala jsi tak moc tiše,

že srdce Tvé se dotýkalo

až dna hloubky Jeho,

když přišel za Tebou,

zdělit posel Boží,

že Pán těžké břemeno

na hruď Tvou vloží,

že Pán potřebuje Tvoji víru,

Jeho moc Tě však vykupuje,

když dodává Ti sílu.

 

Ty jsi byla jiná, jiná než já,

byla jsi silná a odevzdaná.

Svůj osud jsi odevzdala,

života svého se vzdala

a jak Pán chtěl,

Tvůj hlas Jej vyslyšel.

 

Mohla jsi být jiná,

mohla jsi odmítnout,

mohla jsi jít dál

životem svým,

který jsi měla,

než Tě milost navštívila.

 

On věděl,

že jen ten,

kdo opravdu chce milovat,

jen on život svůj Mu může dát.

Tvé srdce zachvělo se,

snad navštívil ho strach,

jak však člověk může vůli Boží odmítat?

 

Čistá duše sedí tiše,

hlava klesá pokorou,

žádná, žádná pokušení

zdolat Tvou víru už nemohou.

Přijala jsi slova Pána,

vryla sis je do srdce,

od toho osudného rána,

stala se z Tebe světice.

 

Žena nuzná,

tiskla dítě v náručí,

jen vyvolení věděli,

že ne jen Ona,

ale i svět bude bohatší.

 

Byla jiná,

byla silná,

do Boží vůle zasvěcená,

nekárala svého Syna,

věděla,

že brzy prorocká slova

budou vyslyšena.

 

Žila čistě jako lilie,

čisté roucho nosívala věrná Marie.

Neslábla Její víra ani v okamžení,

kdy vzdávala se svého největšího jmění-Syna.

 

Syna, kterého tiskne v náručí,

Matka Jeho,

Matka naše,

kdo osudu nespravedlivě poručil,

neptá se,

vždyt byla jiná,

Její víra nesklesla,

své břemeno dál nesla

a také podpírala ty,

jenž měli srdce zchřadlá,

že ztratili svého Pána.

 

Ty jsi byla jiná,

jiná než my,

snad jsi ani netušila,

co Tvé ANO

pro nás bude znamenat................