Když se mě někdo zeptá, jak se mi líbilo ve Žďáru, jsem schopná odpovídat jen stručně, ale to naprosto s pevným a upřímným přesvědčením a s úsměvem, že to tam bylo super.....Většinou tato odpověď stačí, ale často se já sama zamyslím nad tím, že kdybych neodpovídala jen tímto slovem/větou, co bych asi sama sobě řekla jako reakci na Žďár...
To, že se velmi vydařil, že všechno bylo skvěle propracované, vtipně udělané, že námaha přinesla plody, že ty bdějíci noci a celodenní trénování účinkujících v ten přípravný týden stáli za to a že sem sic nebyla na jiném CSM, takže nemohu srovnávat, ale i přesto můžu říct, že to všichni, kdo se na tom podíleli zvládli na jedničku.
Ale pokud mám být ještě upřímnější, myslím, že nejúžasnější nebyly scénky, vtipy, program a všechno další, že to bylo na jedničku, ale to nejlepší, co si z toho vezmu bylo na mně a já můžu říct, že to byli například lidi, kteří se neustále usmívali a hlavně známí, kteří vždycky byli rádi, že vidí někoho známého...Myslím, že každý počítal, kolich známých měl možnost potkat a já jsem vděčná za to, že jsem je sic nepotkala šecky, ale mnoho a byla to příjemná setkání....:)) Právě tyto setkání mi dali velmi mnoho a co mě ještě překvapuje, že jsem stále nadšená z naší 11,5km dlouhé sobotní pouti, která byla fakt úžasně Bohem naplánovaná, protože se nám tam staly překvapivé věci...Třeba náhodné setkání lidí ze stejného děkanátu jen díky pár sušenkám a jednomu jménu:-Dnebo nádherné hraní tří Kaprů v lomu, což byl fakt zážitek nebo úžasná zasloužilá zmrzlina, kterů sme dostali od informátorky Helenky :-D;))) Myslím, že každému Bůh tento Žďár naplánoval jinak a každý si z toho odnesl to, co měl. Já jsem byla třeba vděčná za chvíle, kdy jsem toužila někoho potkat a říkala jsem si, že to asi nebude možné a vždycky v tu chvíli nebo po čase jsem ho uplně "náhodně" spatřila, což se mi stalo několikrát...a myslím, že to vždycky byl takový dárek od Něho :)) Organizátoři to sice měli naplánované uúžasně, ale Bůh to naplánoval ještě lépe :-D :-D
Ale abych se vrátila zpět k nadpisu a to ke hledání Boží vůle, nevím proč jsem chtěla pochopit jak je to celkově s Boží vůli, jestli mám možnost si vybrat a nebo jestli Ho "musím" poslechnout....Často si totiž říkám, když máme prosit a dostaneme to oč žádáme, tak se to moc s Boží vůli neslučuje, pokud nežádáme oba to stejné..Při skvělé přednášce Marka Orko Váchy jsem slyšela asi to, co jsem slyšet potřebovala a to, že
- je nutné hledat Boží vůli, ale zároveň se také umět rozhodovat
- rozhodováním se buduje osobnost a člověk svými rozhodnutími roste (i když jsou to rozhodnutí špatná)
-a že Bůh žehná každému našemu rozhodnutí...
A tak jsem si řekla:,,Jasně, takže teď se budu rozhodovat bez strachu, že to nebude Boží vůle....." Jenže ještě myslím, že ten den jsem dostala jednu nádhernou odpověď na tázání o Boží vůli, kdy jsem měla jednu krátkou, ale krásnou promluvu s jedním otcem, se kterým jsem byla po strašně dlůhé době a který mi to osvětlil ještě více a krásněji, takže díky otče P.S.:-D:)))
,,Znám takový příběh.." říkal..,, že přijde holčička s tatínkem k velkému botníku plného bot a ptá se ta holčička tatínka, které boty si má obout a on jí odpoví, že ať si vezme jakékoliv, že ji bude mít vždycky stejně rád......" Ale otcovi to asi nestačilo a tak v tom sám pokračoval dál... ,,Mu je sice jedno, jaké si vezmeme boty-jak se rozhodneme, protože On nás bude mít pořád rád stejně, ale někdy nás chce chránit... Když si například vezmeme nazouváky do hor, může nám hrozit, že si nohu zlomíme, že si ublížíme a my sice dojdeme do cíle i v těchto botách, ale kdybychom si vzali třeba botasky, bylo by to pro nás bezpečnější... To samé, když půjdeme na pláž třeba v pohorkách, protože na tu pláž sice dojdeme, ale bude to pro nás nepříjemné, naše nohy se zapaří, protože nebudou "dýchat" a může nám to ublížit...."
Takže ať si vybereme jekékoliv boty, do cíle můžeme dojít vždycky, ale pokud si vybereme Jeho značku bot, bude to bezpečnější a nejspíš i rychlejší.....A tak je pro mě dobré vědět, že mám na výběr, ale že pokud půjdu v Jeho botách, budu šťastnější, záleží na tom, co po mě bude chtít a jak moc mu v tom budu schopná důvěřovat.......a já doufám, že budu....a když ne, tak mám jistotu, že On požehná každému mému rozhodnutí-pokud si nevyberu nic, co nepůjde sloučit s vírou...
Toto uvědomění mi dal Žďár. Kromě těch dobře připravených a nachystaných vtipných "dárečků" od účinkujících, pořadatelů a moderátorů, jsem dostala hodně dárečků od Boha, takže nemůžu hodnotit tuto akci jinak než i v Jeho očích velmi vydařená :))))
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.